Praha (Pressweb) - Co dělat, když si pacient stěžuje na dušnost, úzkost nebo bolest na hrudi a klidové EKG nic neukázalo? Dalším druhem vyšetření je zátěžové EKG. Pacient se musí podrobit stupňující se fyzické zátěži a při ní se měří srdeční frekvence. Zátěž obstarává tzv. ergometr, tedy rotoped nebo běhací pás. Elektrokardiograf zaznamenává srdeční činnost při fyzické námaze, to znamená, že lékař zátěž na rotopedu či běhacím pásu stupňuje, srdce se musí více namáhat a případná vada se na křivce EKG projeví. Pokud ani to nezabere, lékař volí holter EKG.
Holter pacienta příliš neomezí
Holter je malý, lehký přístroj s elektrickými svody, které se připnou na tělo pacienta. Krabičku, která zaznamenává srdeční činnost, má zavěšenou na popruhu na krku neb připevněnou v pase na opasku. Holter EKG zaznamenává srdeční ozvy a současně i krevní tlak minimálně během 24 hodin, většinou ale déle. Srdce se tak projevuje během různé činnosti, reaguje na zvýšenou námahu například při chůzi, běhu nebo při lehké domácí práci. Pacienta příliš nezatěžuje, může vykonávat běžné denní činnosti, i chodit do práce, jen se nesmí během měření sprchovat či se koupat.
Lidé v Česku nejvíce umírají na srdeční choroby
Měření klidového, zátěžového EKG i holter jsou vyšetřovací metody, jimiž se odhalují srdeční choroby. Příznaky jsou různé a někdy stejné pro více onemocnění, ale lékař je povinen měřením EKG vyloučit nebo potvrdit vztah se srdcem. Choroby spojené se srdeční funkcí jsou velmi vážné, svědčí o tom statistika, která uvádí, že v České republice nejvíce lidí umírá právě na onemocnění spojená se srdcem či cévní soustavou. Jsou to zejména infarkt myokardu, angina pectoris, a například i nesprávná funkce chlopní a různé srdeční záněty. I počínající arytmii je nutné včas odhalit, protože může vyústit až ve smrtelný infarkt.
