Praha (Pressweb) - Co nesmí chybět mezi nabídkou hutního materiálu? Ano, jsou to trubky. Ty patří k nejčastějšímu zboží, které nakupují nejen velcí zákaznici z chemického průmyslu nebo strojírenských oborů, ale i zemědělci a živnostníci pro potřeby menších staveb nebo opravy. Dělí se na bezešvé a svařované a každý typ má své využití. Svařované trubkové výrobky se používají pro vedení tekutin, které nejsou pod vysokým tlakem, dále pro konstrukční stavby, například různé přístřešky, podia a rampy, nebo pro výrobu lešení. Vyrábějí se válcováním za tepla i za studena, a poté se tyto polotovary svařují několika způsoby.
Trubky se vyrábějí válcováním za tepla i za studena
Bezešvé trubky jsou určeny pro vedení tekutin a plynů pod vysokým tlakem a využívají se jako silnostěnné i tenkostěnné v hydraulických a pneumatických zařízeních. Vyrábějí se válcováním za tepla i za studena a poté protahováním, tažením či vytlačováním. Výroba bezešvých trubek je dražší než svařovaných, má však daleko širší využití. Bezešvé trubky se používají v ropném a petrochemickém průmyslu, dále ve strojírenských oborech a při výrobě strojů a zařízení s pneumatickými či hydraulickými rozvody. Prodávají se s již vytvořeným závitem pro spojování, nebo hladké, které se spojují svařováním.
Do oceli se přidávají další kovy pro zlepšení vlastností
O kvalitě trubky rozhodují příměsi v oceli, tzv. legování. Do původní ocelové nízkouhlíkaté taveniny se přidávají například kovy, jako je molybden, mangan a nikl, aby výsledná ocel byla pevnější, tvrdší či odolnější vůči kyselinám nebo i korozi. Vždy záleží na tom, k čemu se bude ocelová trubka používat. Vedle trubek patří do kategorie hutního materiálu také plechy, ocelové profily a betonářská ocel. Plechy se využívají zejména v karosářském průmyslu a v klempířských oborech, ocelové profily slouží pro výrobu venkovních i vnitřních konstrukcí. Betonářská ocel se přidává do betonu, aby s ním vytvořila železobeton.
