Praha (Pressweb) - Lidé ve vyšším věku mohou pozorovat některé zdravotní potíže, které mohou souviset s počínajícím srdečním onemocněním. Jsou to například problémy s dýcháním při chůzi do schodů, otékání nohou, bušení srdce, častější močení či ztráta chuti k jídlu. Vysvětlují si to většinou stářím a nevěnují tomu pozornost. Časem si na to zvyknou a naučí se s tím žít. Ale dlouhodobé podceňování těchto příznaků může vést k těžkému onemocnění, nebo až k smrti. Jsou to totiž příznaky počínajícího srdečního selhání. Toto onemocnění pomůže odhalit klidové EKG.
Klidové EKG - nemocný člověk má změny na srdeční křivce
Pokud lékaře seznámíte s těmito příznaky, určitě navrhne vyšetření na klidové EKG. Každé srdeční onemocnění se projeví na srdeční křivce, tzv. elektrokardiogramu (EKG). Zdravé srdce má pravidelný srdeční rytmus, tedy pravidelné stahy komor a síní. Ty řídí skupina srdečních buněk, která vysílá elektrické vzruchy. U srdce, jež začíná mít problémy, se srdeční rytmus mění, a to se projeví i na zaznamenané srdeční křivce. Vyšetření na klidové EKG je proto zásadní vyšetřovací metodou při potížích, které by mohly souviset s onemocněním srdce.
Srdeční selhání určí až série vyšetření
Pro počínající srdeční selhání, což je soubor změn na srdci, které vedou k neschopnosti zajistit základní srdeční funkci, je důležité vyšetření na klidové EKG. Toto vyšetření sice ukáže na různě změny na srdeční křivce, ale ani to nestačí, aby lékař prokazatelně určil, že jde o srdeční selhání. Musí následovat další vyšetření, například rentgen plic a srdce, rozbory krve, ultrazvuk. Při stanovení diagnózy srdečního selhání je důležité, aby byly splněny dvě hlavní kritéria. K nim patří zvětšení srdce na rentgenu, slyšitelná třetí srdeční ozva, plicní otok, záchvaty noční dušnosti, rozšíření krčních žil, zvýšení krevní tlak v pravé předsíni či rychlá ztráta hmotnosti.
