Praha (Pressweb) - V průběhu minulého týdne zveřejnily stavební spořitelny své hospodářské výsledky a výroční zprávy za rok 2016. Web stavebky.cz zaměřený na informace o stavebním spoření přinesl analýzu nejnovějších publikovaných údajů. Na první pohled je zřejmé, že vkladů ubylo, ale objem poskytnutých úvěrů se stavebním spořitelnám daří držet. Akcionáře stavebních spořitelen potěší růst zisku.
Vkladů ubývá
Účastníci stavebního spoření měli ke konci roku 2016 na svých účtech naspořeno 368,8 mld. Kč, tedy o 5,7 % méně než před rokem. Tento segment tím pokračuje v sestupném trendu, který začal v roce 2013. Stavební spoření již neláká tak,jako před lety a samy stavební spořitelny o nové spořící klienty příliš nestojí. Vkladů mají dost a mají spíš problém, kam tato pasiva umístit, aby generovala zisk. 68 % z vkladů je použito na úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry, zbylých 32 % mohou stavební spořitelny uložit do jiných bank, nebo za ně nakoupit bezpečná aktiva, tedy státní či bankovní dluhopisy nebo hypotéční zástavní listy. Jiné, výnosnější (ale rizikovější) instrumenty zakazuje zákon.
Zákonné omezení použití vkladů stavebních spořitelen je správné a účelné, protože nutí stavební spořitelny poskytovat úvěry na bydlení. Bezpečná aktiva totiž nesou velmi nízký zisk. A dnes, když jsou tržní úrokové sazby na dlouhodobých minimech a stavební spořitelny mají ve svých portfoliích velké objemy vkladů s vysokými sazbami sjednanými v minulosti, sou bezpečná aktiva prakticky ztrátová. Proto se stavební spořitelny snaží prodat co nejvíce úvěrů a příliv vkladů rozhodně nepodporují.
V minulosti jsme dokonce zaznamenali několik vln výpovědí - stavební spořitelny, tlačené ekonomickou nutností, sáhly k neobvyklému kroku. Tam, kde to bylo možné, využily zákonných možností a snížily jednostranně nevýhodné úrokové sazby sjednané v minulosti. Tam, kde to možné nebylo, se snažily klienty přemluvit k ukončení smlouvy a v řadě případů stavební spořitelny samy aktivně daly svým klientům výpovědi. Rozsah těchto akcí není znám, ale jejich dopad je čitelný i ze statistických údajů. Objem vkladů stavebních spořitelen klesal v minulosti rychleji, než by odpovídalo přirozenému úbytku.
V průběhu roku 2016 se snížil objem vkladů u všech stavebních spořitelen v průměru o 5,7 %, přičemž nejhlubší pokles je u Raiffeisen stavební spořitelny (13,6 %), nejméně ubylo vkladů ve Wüstenrotu (0,2 %).
Úvěry téměř beze změny
Z důvodů klesajících úrokových sazeb se stavební spořitelny soustřeďují na jediný zdroj zisku, tedy na poskytování úvěrů. Celkový objem nově poskytnutých úvěrů v roce 2016 se meziročně navýšil o 3,4 % což není mnoho. Tento objem totiž sotva stačil pokrýt přirozený úbytek celkového objemu úvěrů. Celkový objem úvěrů ke konci loňského roku byl 248,1 mld. Kč, což je o 0,4 % méně než před rokem.
Udržení a pokud možno navýšení objemu poskytnutých úvěrů je pro stavební spořitelny zásadní pro udržení nebo dokonce navýšení zisku. Extrémně nízké úrokové sazby konkurenčních hypoték jsou na úrovni, které stavební spořitelny konkurují jen s velkými obtížemi. Proto se soustřeďují spíše na úvěry bez zajištění zástavním právem k nemovitosti, kde se stávají levnější alternativou ke spotřebitelským půjčkám. Wüstenrot stavební spořitelna má dokonce nabídku nastavenou způsobem, ze kterého je zřetelně čitelná nechuť konkurovat levnějším hypotékám. Ty přenechává hypotéční bance ve stejné finanční skupině a koncentruje se na půjčky bez zajištění.
I když objem poskytnutých úvěrů byl v průměru za všechny stavební spořitelny na konci roku stejný jako na jeho začátku, mezi jednotlivými konkurenty jsou patrné rozdíly. Modrá pyramida posílila úvěrové saldo o 5,4 % zatímco nejmenší Wüstenrot ztratil 4,8 %. Zde je dobré připomenout, že prvně jmenovaná měla v průběhu roku největší růst nově uzavřených úvěrových smluv, a to o neuvěřitelných 50 %. O to zajímavější je skutečnost, že Wüstenrot, který utrpěl nejhlubší propad úvěrového salda byl co do objemu nových úvěrů druhý v pořadí a meziročně si polepšil o 16 %.
Přebytek vkladů klesá
Stavební spořitelny poskytují úvěry zásadně z primárních zdrojů, tedy z vkladů ostatních účastníků stavebního spoření. Zatímco standardním problémem stavebních spořitelen bývá zajištění dostatku zdrojů, dnes se potýkají s opačným extrémem - jejich přebytkem. Úrokové sazby jsou nízké, peníze jsou levné a konkurence nízkoúročených půjček a úvěrů je vysoká.
Sledovaným parametrem je poměr objemu poskytnutých úvěrů a vkladů na účtech stavebního spoření. Tento parametr dosáhl v roce 2016 hodnoty 68 % což je o tři procentní body více než před rokem (65 %). Je zde tedy patrné zlepšení, ale u většiny stavebních spořitelen je situace stále pod optimem. Lídr trhu, Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS, Liška) má totiž tento poměr dlouhodobě nejvyšší, a to 84 %. Ostatní stavební spořitelny jsou na tom podstatně hůře - druhou nejvyšší hodnotu má již zmíněný Wüstenrot, a to 65 %. Rozdíl mezi první a druhou stavební spořitelnou je tedy 19 procentních bodů.
Zisky stavebních spořitelen rostou
I když akcie stavebních spořitelen nejsou veřejně obchodovatelné (akcionáři jsou většinou české banky a zahraniční stavební spořitelny), nepochybně zajímavé jsou údaje o hospodářských výsledcích. Všech pět stavebních spořitelen vygenerovalo za rok 2016 zisk po zdanění ve výši 3,4 mld. Kč což odpovídá růstu o 7,6 %. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že spořitelny zaplatily do státní podklady daň z příjmů ve výši 611 mil. Kč.
Nejvyšší meziroční růst zisku vidíme u Wüstenrotu, a to +131 %. Toto číslo je na první pohled neobvyklé a když nahlédneme do výroční zprávy, zjistíme, že v rámci finanční skupiny Wüstenrot došlo k přeúčtování části správních nákladů ze stavební spořitelny na hypotéční banku. Tato operace obnášela netriviální částku 158 mil Kč, což velmi dobře vysvětluje raketový růst. Raiffeisen stavební spořitelně narostl zisk o 35 % což je velmi pěkné číslo, které je navíc opřeno o solidní základ - hlavní součástí je totiž čistý úrokový výnos, který se meziročně zvýšil o 12 %, zbývající část růstu obstarala zřejmě úspory. Třetí v pořadí podle dynamiky růstu zisku je ČMSS, které se zisk zlepšil o necelých 7 %. Toto zlepšení je již podstatně nižší a navíc bylo dosaženo s výraznou účetní dopomocí. Liška totiž změnila metodiku tvorby opravných položek, což vedlo ke skokovému snížení čisté tvorby oprávek a tedy i zvýšení zisku.
Zbylé dvě stavební spořitelny (Modrá pyramida a Buřinka) dosáhly zisku nižšího než v roce 2015 (pokles o 4 % a 10 %). Vzhledem k aktuální ekonomické situaci je tedy na místě úvaha, jak by vypadaly hospodářské výsledky stavebních spořitelen bez jednorázových účetních korekcí. Lze se domnívat, že zisk by pravděpodobně stagnoval na úrovni roku 2015.
Podrobnější komentář hospodářských výsledků najdete na webu stavebky.cz.
