Císařským řezem může skončit každé jedno těhotenství, aniž že bychom to tak chtěli nebo plánovali. Proto je vždy na místě zajímat se i o porod tímto způsobem. Nikdy nevíme, kdy se nám tyto informace sejdou.
Tak jako o těhotenství a porodu, stejně i o sekci, tedy císařském řezu, koluje mnoho fám. Nikdy není nad radu odborníka, na různé diskusní fóra se při takových vážných záležitostech raději nesoustřeďme.
Co tedy je a co není pravdou?
Mýtus č.1: Na operačním sále je teplo
Možná je tu teplo lékařům, kteří se kolem nás točí, ale pacientům určitě ne. I když jsme při císařském řezu necitlivé od pasu dolů díky spinální či epidurální (v některých případech se rodí v celkové anestezie), neznamená to, že chlad necítíme. Na operačních sálech zpravidla nebývá vůbec teplo, spíše naopak, chladno. Nejde jen o výmysl, má to svůj význam.
Mýtus č.2: Nebudete cítit absolutně nic
Mnohé ženy, i když jsou v spinální či epidurální anestezii, pociťují některé pohyby. Samozřejmě, necítí bolest, ale nejedna by dosvědčila, že když jí vybírali děťátko, cítila zvláštní tahy.
Mýtus č.3: Omezený pohyb jen na chvíli
Částečná anestezie způsobí to, že nebudeme moci hýbat spodní částí těla. Není to však jen o hýbání, my totiž nebudeme spodní část těla cítit vůbec a mnohé ženy tvrdí, že to tak bylo ještě i hodnou chvíli po císařském řezu. "Nevěděla jsem vůbec, jestli spodní část těla šla se mnou na pokoj nebo zůstala na operačním stole," říká Katka o stavu, když ji převezli z operačního sálů na pokoj.
Mýtus č.4: Pouze trocha svědění
"Když ze mě začala opadávat anestezie, měla jsem hrozný pocit naléhavě svědění. Jakoby se mi do těla rozběhlo milion stonožek. Škrábala jsem se, jak jsem jen mohla, ale svědění trvalo dost dlouho a bylo to celé skutečně nesnesitelné, "přiznala Lenka a její zkušenost mluví za všechno. Samozřejmě, ne každá musí pociťovat až takové intenzivní svědění, ale raději s tím počítejme a pokud se tak nestane, buďme mile překvapeny.
Mýtus č.5: Zanedbatelná necitlivost a maličký otok kolem řezu
Otok nemusí trvat jen den-dva a už vůbec nemusí být malý, jak nám říkají. Jedna z našich čtenářek - Martina měla takový otok, že to vypadalo, jako kdyby jí na břiše narostl "obří hotdog". 24 štychů přitom tvořilo pomyslné hořčičné zdobení párku. A znecitlivění oblasti kolem řezu je také individuální záležitost. Může se stát, že si přivřete do zipu kůži a ani si to nevšimnete.
Mýtus č.6: Při kýchání a kašlání pomáhá držet polštář na ráně
Když se poprvé postavíme, budeme vidět hvězdičky a cítit každý jeden vnitřní orgán velmi bolestivě. Je zcela normální, že budeme mít potřebu při chůzi držet si břicho, protože jinak bychom měli pocit, že nám vypadne žaludek nebo omdlít od bolesti. Velmi bolestivé je kýchání a kašlání. Pozor, nehleďme raději ani komediální filmy, protože smích je také náročná záležitost. Když si na břiše podržíme polštář, můžeme mít lepší pocit - alespoň ten, že nám nevypadnou střeva, protože si je přidržet, ale ve skutečnosti nám to od bolesti nijak nepomůže.
Mýtus č.7: Menší pouto s děťátkem, než po přirozeném porodu
Tento mýtus je skutečně nepravdivým - celý jako je. Vztah mezi mámou a dítětem přece nedělá jen způsob, jakým rodíme. "Je sice pravdou, že si nedokážeme tak velmi vychutnat první okamžiky po porodu s děťátkem a nedokážeme se o něj postarat od prvních chvil jako ženy, které rodily přirozeně, ale i tak je to jen otázka několika hodin. Vztah mezi mámou a miminkem se buduje prakticky již od početí a utužujeme ho pak každý jeden den života, "říká svůj názor Janka, která rodila i císařským řezem, i přirozeným porodem.
