Praha (Pressweb) - Kdy je vhodné přistoupit k vyšetření srdce? Od určitého věku je to součást preventivního vyšetření, ale také vždy, když se objeví příznaky, které signalizují srdeční onemocnění. Jsou to zejména dušnost, bušení srdce, bolest na hrudi, nepravidelný nebo rychlý tep a také únava. Základní vyšetření je klidové EKG, tedy vyšetření srdeční činnosti, když je pacient v klidu. Ale to nemusí nic ukázat, protože některé příznaky se projeví až při zvýšené námaze. Pak je vhodná ergometrie. Jde o vyšetřovací metodu, při které se pacientovi zvyšuje zátěž, na níž musí srdce reagovat.
Ergometrie většinou srdečné onemocnění bezpečně odhalí
Základem metody ergometrie je ergometr, tedy spojení rotopedu nebo běhacího pásu a měřicího zařízení EKG. Srdce pacienta, který šlape na rotopedu, musí zvyšovat výkon, protože svaly a další orgány potřebují při zvýšené fyzické námaze větší množství kyslíku. Při zvýšené srdeční frekvenci se snáze odhalí některé změny. Ergometrie většinou bezpečně upozorní na některé podezřelé výkyvy v srdeční činnosti. Lékař pomocí této metody získá elektrokardiogram, z něhož lze interpretovat charakter onemocnění. Může jít o ischemickou chorobu srdeční, arytmii, prodělaný infarkt nebo vrozené vady, zejména u dětí.
Když nepomůže zátěžové EKG, pak se zvolí holter
Ergometrie se používá i v jiných případech, například když lékař potřebuje ověřit správnost léčby či úspěšnost chirurgického zákroku. Tuto vyšetřovací metodu používají i sportovní lékaři, když sledují tréninkový program u sportovců. I někteří sportovci mají drobné srdeční vady, tak je nutné je pravidelně testovat. Pokud se při zátěžovém EKG srdeční onemocnění nepotvrdí, přestože příznaky přetrvávají, pak je vhodné zvolit tzv. holterovou metodu EKG. Jde o kontinuální měření srdeční činnosti po dobu minimálně 24, ale častěji 48 hodin.
