Praha (Pressweb) - Betonářská ocel, profilová ocel, plechy a jakly jsou hutní materiál. Co dalšího do něho patří? Trubky. Dělí se na bezešvé a svařované. Bezešvé výrobky slouží pro vedení plynu a tekutin pod tlakem. Mohou být tenkostěnné i silnostěnné. Jejich uplatnění je mj. v hydraulických a pneumatických zařízení. Svařované produkty mohou také vést plyn i tekutiny, ale při nízkém tlaku. Ale především se využívají jako konstrukční materiál. Vyrábí se z nich lešení a různé drobné stavby – přístřešky, podia a rampy. Existuje ještě další dělení – trubka závitová nebo hladká.
Trubky se vyrábějí ve válcovnách různými technologiemi
Trubky se vyrábějí ve válcovnách. U bezešvých výrobků se uplatňuje technologie válcování dutých předvalků, protahování, vytlačování nebo tažení. Každá metoda se využívá pro jinou kategorii trubek. Například pro malé a střední trubky jsou vhodné technologie tažení a vytlačování. Svařované produkty, které jsou levnější než bezešvé, se vyrábějí z pásové oceli „na tupo“, ve „šroubovice“ nebo „přeplátováním“. Následně se poté výrobek svaří buď v plynové peci, plamenem nebo pomocí elektrického odporu a laseru. Například laserové svařování je velmi drahé, ale dá se využít u trubek jakéhokoli průměru a tloušťky.
Vyrábí se více bezešvých trubek než svařovaných
Trubky svařované nacházejí uplatnění v nábytkářském průmyslu, energetice, strojírenských oborech a automobilovém odvětví. Jejich výroba však klesá na úkor bezešvých. Ty stále více nahrazují svařované i v tradičním stavebnictví. Využívají se pro výrobu konstrukcí, při zakládání staveb, budování podzemních tunelů, průmyslových, skladových, prodejních hal a stadionů. U trubek se vedle oceli prosazují další materiály, například mosaz, zejména v automobilovém průmyslu a strojních zařízení, dále měď zejména v rozvodech zemního i zkapalněného plynu a pitné vody.
