Praha (Pressweb) - Lidské srdce pumpuje okysličenou krev do celého těla díky zvláštním srdečním buňkám, které se v pravidelném intervalu stahují. Elektrické vzruchy vyvolává malá skupina buněk ve stěně pravé srdeční síně a postupně se předávají dál do celého srdce. Elektromagnetické vlny se tělními tekutinami šíří až k povrchu těla, kde je možné je zachytit přístrojem EKG. To je princip měření srdeční frekvence. Křivka EKG je stále stejná a mění se jen při fyzické nebo psychické zátěži. Proto je možné snadno odvodit z křivky srdeční frekvence jakékoli chorobné změny.
Elektrokardiograf pořizuje záznam EKG neboli elektrokardiogram2
Přístroj EKG neboli elektrokardiograf pořizuje záznam srdeční frekvence neboli elektrokardiogram. Možnost měřit elektrické vzruchy srdeční činnosti na povrchu těla objevil už před více než sto lety holandský vědec a lékař Willem Eithoven. Od té doby se přístroje EKG zdokonalily, ale princip zůstává stejný. Na pacientovo tělo se připevní elektrody, v současné době jde o 12 svodů, které zaznamenávají činnost srdce například při vyšetření v ambulanci. To je klidové EKG. Dalším typem měření je zátěžové vyšetření srdce, kdy se záznam EKG pořizuje při fyzické námaze pacienta.
Důležitý údaj je také krevní tlak
Při vyšetření EKG se současně měří krevní tlak. Jeho vysoké hodnoty ukazují na nebezpečí srdečních chorob i mrtvice. V průběhu lidského života se ukládají tukové sloučeniny neboli cholesterol do stěn tepen a cév, čímž snižuji jejich pružnost. V případě zvýšené srdeční činnosti mohou cévy či tepny prasknout a tím přestanou zásobovat srdce a další orgány, například mozek kyslíkem. Těmto chorobám říkáme infarkt myokardu, angina pectoris, aneurysma, ischemická choroba dolních končetin nebo cévní mozková příhoda. Vyšetření EKG nebo i krevního tlaku ukáže, zda pacientovi něco podobného nehrozí.
