Praha (Pressweb) - Pulzní oxymetry jsou jednoduché přístroje, které dokáží monitorovat, zda tělo dostává dostatečné množství kyslíku a tím vyživuje tkáně. Používají se nejčastěji na jednotkách intenzivní péče, operačních sálech a na novorozeneckých odděleních. Jejich uplatnění je v ambulancích nebo i v domácím prostředí. Ukazují nasycenost krve kyslíkem a tepovou frekvenci. Například pulzní oxymetr SHO se nasazuje na prst. Při nasazení se sám zapne, při sejmut se vypne. Umožňuje vytvářet grafy nasycení kyslíkem a průběh změn tepové frekvence.
Pulzní oxymetry využívají červené a infračervené světlo
Pulzní oxymetry fungují na principu měření světla, které prochází prokrvenou částí těla. Nejčastěji se dávají na prst, ušní lalůček a kojenců na chodidlo. Používají se dvě diody s frekvencí v červené a infračervené části spektra. Porovnávají poměr hemoglobinu bez kyslíku a s kyslíkem. Z toho lze odvodit, jak je krev kyslíkem zásobena. Běžné pulzní oxymetry však nelze použít na některé případy, například na zjištění otravy oxidem uhelnatým. Tento jedovatý plyn zabraňuje navázání kyslíku na hemoglobin, který je v krvi přenáší, a přístroj tak nedokáže odhalit ohrožení pacienta.
Horší transport kyslíku pocítíme už ve výšce 2 500 metrů
Pulzní oxymetry využívají pacienti s onemocněním srdce, astmatici, ale i sportovci, horolezci a letci. Jeho používání je velmi jednoduché. Snížení kyslíku v krvi může nastat z nejrůznějších příčin. Projevuje se obtížným dýcháním, zrychlenou srdeční činností, pocením a náhlou slabostí. Normální hodnota nasycení krve kyslíkem v průměrné nadmořské výšce je 95 až 98 %. Problémy s kyslíkem se objevují už v nadmořské výšce 2 500 metrů. Lidé rychleji dýchají, aby zvýšili přívod vzduchu do plic, více se potí, a jejich tělesná výkonnost rychle klesá.
