Praha (Pressweb) - Srdce je mimořádný orgán, který pracuje u zdravého člověka celý život téměř bezchybně, ale u některých lidí zejména vlivem dědičnosti se mohou projevit různá srdeční onemocnění. Příčiny jsou nejenom v genech, ale původcem může být i jiné onemocnění. Příznakem nějaké choroby srdce bývá většinou dušnost, bušení srdce, náhlá únava či bolest na hrudi. Základní vyšetření je klidové EKG, při němž se pořizuje záznam srdeční frekvence neboli elektrokardiogram. Pokud nic neukáže a potíže přetrvávají, lékař volí zátěžové EKG.
Zátěžové EKG odhalí bezpečně chorobné změny na srdci
Přístroj EKG neboli elektrokardiograf měří křivku srdeční frekvence. Ta demonstruje stahy a uvolnění srdeční svaloviny komor i předsíní. U zdravého člověka má stále stejný průběh, ale u nemocného se projevují v různých fázích odchylky. Z nich se dá vyčíst, co se se srdcem děje a o jaké onemocnění jde. Klidové EKG nemusí nic zjistit, protože chorobná změna se projeví až při vyšší zátěži. Proto lékař ordinuje zátěžové EKG. To většinou bezpečně ukáže, kde dochází k odchylkám od běžné srdeční frekvence. Pro vyšetření na zátěžové EKG se využívají ergometry.
Nejčastějším onemocněním srdce je arytmie
Ergometry jsou různými funkcemi vybavené rotopedy, které umožňují automaticky a postupně zvyšovat fyzickou zátěž. Pacient při vyšetření na zátěžové EKG šlape na rotopedu, jeho srdce se namáhá, aby dopravilo okysličenou krev k jednotlivým orgánům a svalům. A při zvýšené námaze se chorobná změna na srdeční křivce snáze projeví. Nejčastějším srdečním onemocněním jsou arytmie. Jde o nepravidelnosti srdečních stahů, které se náhle zrychlují nebo zpomalují. Způsobuje to chybná funkce speciálních srdečních buněk, které generují elektrické impulsy. Někdy jsou tyto odchylky tak malé, že si jich člověk za celý život ani nevšimne.
