Praha (Pressweb) - Lékař vám udělal elektrokardiogram (EKG), ale vy žádné potíže nemáte? Není to nic divného, záznam činnosti srdce se provádí i preventivně od určitého věku. Nemusíte mít ani obvyklé potíže, tedy dušnost, náhlou únavu, ani bolest na hrudi. Srdce se věkem opotřebovává a lékař ze záznamu zjistí, zda jste zdraví jako řípa, nebo můžete mít za pár let potíže. Základním vyšetřením srdce je klidové EKG, které absolvujete v ordinaci praktického lékaře. Při vyšetření jste v klidu, to znamená, že ležíte na lehátku. Dalším druhem vyšetření je zátěžové EKG, to už provádí lékař na specializovaném pracovišti.
Zátěžové EKG odhalí spolehlivě změny v srdeční činnosti
Proč zátěžové EKG? Je to z toho důvodu, že pacient si stěžuje na občasné problémy, například se více zadýchává, výstup do schodů už nezvládne tak snadno jako dříve, nebo má občas pocit silného bušení srdce, ale vyšetření v klidu nic neukázalo. Lékař proto zvolí zátěžové EKG. Při něm pacient šlape na speciálním rotopedu (ergometru), a současně se zaznamenává jeho srdeční křivka. Zařízení automaticky zvyšuje zátěž a srdce se tak musí více namáhat. Tělo totiž potřebuje při zvýšené námaze více kyslíku a srdce tak musí pumpovat do těla více okysličené krve. Chorobné změny se tak snáze projeví.
Arytmie je náhlé zrychlení či zpomalení srdeční frekvence
Nejčastějším onemocněním srdce je arytmie. Jde o náhlé zrychlení nebo zpomalení srdečního rytmu, které může trvat krátkou dobu a objevuje se jen občas. O pravidelné stahy síní a komor se starají speciální srdeční buňky, které generují elektrické vzruchy, jež se šíří srdeční tkání. Někdy však buňky vysílají vzruchy chaoticky, což se projeví rychlou nebo zpomalenou frekvencí - arytmií. Klidové, ale zejména zátěžové EKG tyto chorobné změny spolehlivě odhalí. K dalším srdečním chorobám, které lze zjistit pomocí elektrokardiografu, patří angina pectoris, ischemické choroba srdeční či infarkt myokardu.
