Praha (Pressweb) - Lékař vám doporučil vyšetření srdce? Může to být z několika důvodů. Jste ve věku, kdy je to součástí preventivní prohlídky, anebo má podezření na srdeční onemocnění. Základní vyšetření, tzv. klidové EKG, se provádí při návštěvě ordinace. Pacient sedí nebo leží a přístroj pořídí záznam jeho srdeční činnosti neboli elektrokardiogram. Jde o křivku, ze které lékař vyčte, zda srdce pracuje normálně, nebo zda se v jeho rytmu objevují chorobné změny. Nejčastějším odklonem od normálu je arytmie, tedy nepravidelnost srdečního rytmu.
Klidové EKG může odhalit srdeční arytmii
Arytmie, kterou odhalí klidové EKG, je náhlé zrychlení nebo zpomalení srdeční frekvence. Velmi často si pacient takové změny ani nevšimne a nijak ho v běžné činnosti neomezuje. Pokud se arytmie objevuje častěji a je dlouhodobější, pacient pociťuje dušnost, bušení srdce, má potíže s dechem nebo se mu točí hlava. Toto onemocnění je způsobeno chaotickou reakcí buněk, které svým elektrickým signálem vyvolávají stahy srdce. Někdy ale klidové EKG toto onemocnění nerozpozná, protože se projevuje až při fyzické námaze. Pokud problémy přetrvávají a běžné EKG nic neukázalo, lékař může zvolit tzv. zátěžové vyšetření EKG.
Když klidové EKG nic neukáže, lékař zvolí zátěžové EKG
Zátěžové EKG spočívá v tom, že pacient se podrobí nějaké fyzické námaze, obvykle šlape na rotopedu, a přístroj průběžně zaznamenává jeho srdeční činnost. Protože svaly a další orgány při zvýšené námaze potřebují více energie, tedy kyslíku, srdce musí pumpovat do těla více krve a tím se namáhá. Jestliže klidové EKG nic neukázalo, zátěžové EKG většinou spolehlivě odhalí chorobné změny v srdeční činnosti. Dalším vyšetřením srdce je holterové, což je kontinuální měření srdeční frekvence po dobu až 48 hodin. Lékař jej pacientovi ordinuje například po léčení či operaci srdce, aby zjistil, jak srdce pracuje v dlouhodobém režimu.
