Rýma a její léčba

Praha (Pressweb) - Fousatý vtip říká, že běžná rýma trvá sedm dní, ale pokud se dobře léčí, pouze týden. Bohužel praxe není tak jednoduchá. Akutní i chronický průběh rýmy významně nepříznivě ovlivňuje kvalitu života.

Rýma sama o sobě není onemocněním, pouze příznakem, který doprovází řadu vyvolávajících příčin. Léčba tedy může být jak symptomatická, tak kauzální. Při léčbě rýmy má zcela zásadní význam udržení průchodnosti nosu, čehož dosahujeme mechanicky i medikamentózně. Základní otázkou, kterou je potřeba položit, je možná příčina.

Nealergická rýma
(akutní rýma)

Krátkodobě trvající rýma související s nachlazením je nejčastěji virového původu). Obvykle začíná suchým stádiem s nepříjemným pálením a suchostí v nose a nosohltanu, po 12 až 24 hodinách se obvykle rozvine katarální stádium s vodnatou či hlenovitou sekrecí.

Vzhledem k nezávažnému charakteru je nejčastěji doporučovaná úlevová léčba pomocí lokálních sympatomimetik s dekongesčním účinkem. Je však vždy potřebné se ptát na možné (i podmíněné) kontraindikace. Sem patří zejména vysoký krevní tlak, hypertyreóza, zelený zákal. Dlouhodobé užívání lokálních sympatomimetik (sanorinizmus) pacienty je však evergreenem praxe.

Novinkou ve volném prodeji je kombinace sympatomimetika a anticholinergika (ipratropium - Otrivin Rhinostop). Indikací této kombinace je zejména výrazně sekreční průběh rýmy (intenzivní vodnatá sekrece), kterou anticholinergikum snižuje.

Z důvodu šetrnosti účinků zažívají momentálně renesanci roztoky minerálních solí (povrchová mořská voda, hlubinná mořská voda, vincentka). Nasální spreje s roztoky minerálních solí jsou uživatelsky příjemnější alternativou výplachu nosních dutin.

Nasální spreje obsahující roztoky minerálních solí bývají často podezírány z nedostatečné účinnosti, je však potřeba si uvědomit, že existují dva typy těchto roztoků: izotonické roztoky a hypertonické roztoky, z nichž každý má specifické užití a je potřeba mezi nimi rozlišovat a správně je indikovat. Hypertonické roztoky využívají osmotických jevů k odstranění otoku nosní sliznice a mají proto primárně dekongesční účinek u neprůchodnosti nosu. Izotonické roztoky zvlhčují nosní sliznici např. při pobytu v příliš suchém prostředí (dekongesce se neuplatňuje) a mají zejména regenerační účinek. Vzhledem k absenci farmakologicky účinné látky jsou oba typy roztoků minerálních solí vhodné i pro dlouhodobé používání.

V případě akutní rýmy infekčního původu se často přidružují běžné příznaky nachlazení jako teplota a bolesti svalů. V tomto případě je možné doporučit kombinované přípravky obsahující analgetika-antipyretik a celkově působící léky (dekongestant) se sympatomimetickým nebo antihistaminovým působením (fenylefrin, pseudoefedrin nebo chlorfenamin, feniramin, Coldrex, Febrisan, Fervex). Jejich rychlý úlevový účinek a jednoduchá aplikace jsou pacienty často velmi oceňovány. Ve formě „horkých nápojů“ se často přidává i žádoucí placebo efekt. Výrazněji než u lokálních přípravků jsou však vyznačeny lékové interakce (časté současné podávání léků stejné skupiny, tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO), zdravotní kontraindikace (jaterní funkce, hypertenze, diabetes mellitus, poruchy funkce štítné žlázy) a případný přesah do jiných oblastí života (sport-doping). Podávání této skupiny léčiv v těhotenství a při kojení není obvykle nezbytné a protože neexistuje dostatek důkazů o bezpečnosti, nedoporučuje se.

Narušení respiračního epitelu a porucha mukociliárního transportu při akutní rýmě zpřístupní nosní sliznice bakteriální superinfekci. Pokud se přidruží příznaky zánětu dutin a bakteriální superinfekce (hlenovitá rýma, bolesti hlavy, tlaky v nosních dutinách) je vhodné volit lokální antibiotikum fusafungin (Bioparox). Má široké a stabilní spektrum antibakteriálního působení s protizánětlivými účinky. Je vhodný i pro těhotné a kojící ženy.
Lokální antiseptika (karbethopendecinium, Mucoseptonex) nejsou kvůli dráždivosti (štípání v nose) příliš oblíbené. Pokud nedochází ke zlepšení, je z důvodu rizika rozvoje vhodné doporučit vyšetření u lékaře.

Celková antibiotika se zpočátku u rýmy nepodávají, indikovaná jsou až při trvající hlenohnisavé sekreci, horečkách, potvrzené sinusitidě či přechodu bakteriálního zánětu na více etáží dýchacích cest. Při neustupující bakteriální infekci je pak nutná punkce a výplach nosních dutin.

Alergická rýma

Charakteristickým znakem alergické rýmy je vydatná serózní až vodnatá sekrece, kýchání, svědění v nose, případně přidružený zánět spojivek. Výskyt není vázán na roční období, i když nejčastěji se vyskytuje právě v době kvetení nejagresivnějších pylových alergenů (líska, bříza, topol). Kauzální eliminace alergenů je samozřejmě možná např. u alergie na zvířata, obtížněji tam, kde jsou příčinou roztoči domácího prachu, a téměř neproveditelná je u alergie pylové a plísňové.

Celková antihistaminika jsou preferenční volbou a nejčastěji se využívá II. generace (cetirizin - Zyrtec, loratadin - Claritin), antihistaminika III. generace nejsou zatím i přes lepší bezpečnostní profil volně prodejná.

Lokální antihistaminika se využívají především jako pomocná léčiva u sezonních i celoročních alergických rinitid. V kombinaci se sympatomimetiky se používají starší antihistaminika antazolin a dimetinden. Spektrum použitelných volně prodejných lokálních přípravků bylo rozšířeno o lokální antihistaminika II. generace (azelastin - Allergodil, levokabastin - Livostin).

Dekongesčně účinná lokální sympatomimetika jsou vhodná pouze pro krátkodobou úlevovou léčbu. V reakci na běžnou klinickou praxi byli do volného prodeje uvolněny slabší kortikosteroidy (beklomethason, Beclomet Aqua Nasal). Na rozdíl od lokálních sympatomimetik a antihistaminik jsou však nazální kortikosteroidy účinné až za několik dní a pacienti postrádají okamžitý úlevový účinek. Je proto možné krátkodobé současné podávání, kdy v průběhu doporučeného 5-7 denního podávání sympatomimetika dojde k pozvolnému nástupu účinku kortikosteroidu.

Hypertonické roztoky minerálních solí se u alergické rýmy osvědčují jako vhodné akutní dekongestant zejména díky možnosti dlouhodobého podávání (viz níže).

V každém případě je vhodné doporučit vyšetření u alergologa - alergická rýma je onemocnění obecně často podceňované a léčba je často prováděna formou samoléčení. Je však potřeba upozornit na riziko vývoje bronchiálního astmatu u nemocných s alergickou rýmou. Úspěšné léčení alergické rýmy prokazatelně snižuje riziko vzniku astmatu u pacienta s rýmou. Správně indikovaná alergenová imunoterapie může významně zlepšit zdravotní stav a vést k dlouhodobému potlačení alergické rýmy.

Odsávání hlenu

U dětí je potřeba věnovat pozornost správné technice smrkání - u nejmenších dětí je velmi důležité používat na odsávání hlenu odsávačky. Praxe ukazuje, že balónkové odsávačky mají poměrně malý výkon a odsávají většinou jen z okraje nosního průduchu. Hadičkové odsávačky umožňují velmi citlivě regulovat intenzitu odsávání. Rodiče mají často strach z odsávačky na vysavač, avšak bezpečnostní obavy jsou zbytečné, tlak je velmi dobře vyregulovaný. Ve skutečnosti pak často větší problém představuje strach dítěte z hlučícího vysavače.