Aktuální zpravodajství - tiskové zprávy z oblasti ekonomiky, politiky, státní sféry, kultury
Syndikovat obsah

Česká astronomická společnost



Ulice
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401
PSČ, město
141 31 Praha 4
Země
Česká republika
Telefon
+420 267 103 040
Fax
+420 272 769 023
E-mail
cas@astro.cz
Internet
http://www.astro.cz

Profil zadavatele

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amaterskými astronomy. ČAS je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.

Nejvyšším orgánem ČAS je sjezd, který se koná jednou za tři roky. Sjezd volí Výkonný výbor, který ČAS řídí v období mezi sjezdy.

Členové jsou organizováni v složkách. Každý člen se zavazuje dodržovat práva a povinnosti členů.

Tiskové zprávy (RSS)

http://www.pressweb.cz/ceska-astronomicka-spolecnost/feed


Kontakt pro tisk

Kontaktní osoba
Pavel Suchan
Pozice
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
E-mail
suchan@astro.cz
Telefon
+420 267 103 040
Poznámky

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících.

Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i.

Překřížené Plejády

Představte si, že podle předpovědi má v určitý čas Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétnout přímo přes otevřenou hvězdokupu Plejády. A protože se věnujete astronomické fotografii, takovou věc si přeci nemůžete nechat ujít. Ve správnou dobu vezmete svůj fotoaparát, namíříte jej na danou část oblohy a začnete exponovat.

Distribuované výpočty v astronomii - 1. díl - úvod + LHC@home

V novém seriálu si postupně představíme základní princip distribuovaných výpočtů a následně i samotné projekty z oblasti astronomie. Dnes se dozvíme o možnosti pomoci s výpočty na urychlovači LHC (Large Hadron Collider) v CERNu, který je největším vědeckým přístrojem na světě.

Zásoby ledu na planetě Mars

Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochra\ným filtrem kame\né drti, jsou zde docela běžné.

Komety v březnu a dubnu 2010

Zatím se zdá, že letošní jaro (a potažmo celý rok) bude poměrně bohaté na komety, které budou minimálně v dosahu binokulárů. Počítejte se mnou: C/2009 O2 (Catalina), 81P/Wild, C/2007 Q3 (Siding Spring), C/2009 K5 (McNaught), C/2009 R1 (McNaught), 10P/Tempel. K tomu je potřeba přidat stále velmi aktivní 29P/Schwassma\n-Wachma\n a nějaká novinka se také...

18. sjezd České astronomické společnosti

Ve dnech 27.-28. března 2010 se v Astronomickém ústavu AV ČR, pracoviště observatoře v Ondřejově, uskuteční 18. sjezd České astronomické společnosti Jednání sjezdu se zúčastní na 60 amatérských i profesionálních astronomů z celé republiky. Sjezd bude bilancovat či\nost za uplynulé tři roky a volit nové vedení ČAS na další tříleté období.

Dlouhá pouť sondy Ulysses - 2. díl

Do vesmíru byl Ulysses vynesen raketoplánem Discovery 6. října 1990 během mise STS-41. Jednalo se o 36. vzlet raketoplánu do vesmíru a 11. misi Discovery. Několik hodin po startu, po nezbytné kontrole, dali astronauti povel k částečnému vyklopení sestavy z nákladového prostoru.

Indická sonda potvrdila led na Měsíci

Na základě informací pořízených americkým přístrojem na palubě indické sondy Chandrayaan-1 astronomové odhalili zásoby ledu v okolí severního pólu našeho Měsíce. Přístroj NASA s názvem MiniSAR (Miniature Synthetic Aperture Radar) je velmi malý radar se syntetickou aperturou, který objevil více než 40 malých kráterů se zásobami vodního ledu....

ČAM 2010.02 - Planety

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2010 obdržel snímek "Planety", jehož autorem je Luděk Hamr. Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis.

Na západě svítí zvířetník

Jako každý rok i letos se otevírá několkade\ní okénko k pozorování slabého zodiakálního světla. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°. K jeho spatření ovšem brání nectnost dnešní doby - světelné znečištění. Jak tedy světlo...

Jasný záblesk nad Slovenskem

Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?

Blízký průlet Mars Expressu kolem Phobosu

Sonda Mars Express, dítko Evropské kosmické agentury, které se v okolí rudé planety toulá již více než šest let, se včera přiblížila téměř na dotek jednomu z jeho měsíců - Phobosu. Průlet ve vzdálenosti 67 km byl pouze jedním ze série blízkých přiblížení, která mají pomoci odhalit složení a původ měsíčku.

Zářivá Venuše se vrací na večerní oblohu, v dubnu tak uvidíme hned 4 planety

Po dlouhé době se jasné planeta Venuše opět vrací na večerní oblohu. Její "návrat" bude doprovázet mnoho zajímavých konjukcí včetně mimořádné viditelnosti 4 planet (Saturnu, Marsu, Venuše a Merkuru) na obloze v jeden okamžik. Toto období nás čeká v první polovině dubna. A jak je to s viditelností samotné Venuše?

Dlouhá pouť sondy Ulysses - 1. díl

Hlavním úkolem sondy Ulysses byl průzkum Slunce z takové dráhy, odkud by se daly dobře sledovat jeho polární oblasti. Veškeré do té doby získané poznatky pocházely totiž pouze z úzké oblasti kolem ekliptiky a vědce zajímalo, jaké údaje zjistí, když sondu vyšlou mimo tuto rovinu.

Zemětřesení v Chile Evropskou jižní observatoř neohrozilo

V sobotu 27. února 2010 v 7:34 našeho času zasáhlo střední Chile zemětřesní o síle 8,8 stupňů. Epicentrum leželo 115 kilometrů severovýchodně od města Concepción a 325 km jihozápadně od hlavního města Santiago. Zemětřesení v zemi způsobilo oběti na životech, zranění a velké škody.

Horký jižní pól Saturnova měsíce Enceladus

Kosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a...

Přidat.eu záložku Přidat.eu  TopČlánky.cz

Redakční poznámka: Za pravdivost obsahu odpovídají zadavatelé jednotlivých článků.